Nejčastěji filmovaným spolužákem v mé filmotéce je Čenda. Je to dáno skutečností, že je vlastně naším rodinným spolužákem.
Mým spolužákem je z gymnázia a manželčin z devítiletky. S tou se dokonce někdy ve třetí třídě zasnoubil, tj. daroval jí prstýnek, který ji ale po nějakém čase, když se potřeboval zasnoubit s jinou dívenkou, do které se zamiloval, okamžitě odebral. Takže náš vztah je vlastně téměř rodinný.
Následující ukázka “oficialit” kolem spoluvlastnictví, křtu a spuštění plachetnice, kterou si Čenda s kamarádem vyrobili, sice se třídou moc nesouvisí, ale ukazuje tu hezčí stránku socializmu, tj. doby kdy jsme žili na dluh budoucích generací, čas byl proto zadarmo a někteří z nás tohoto času dokázali naplno využít ku prospěchu svého duševního zdraví.