Vědci se přou, jak definovat "současnost" -
"budoucnost" je jasná, to je to, na co se těšíme, co plánujeme, co se blíží někdy rychle, někdy pomalu...
"minulost" je to, na co vzpomínáme.... ale "současnost" je něco neuchopitelného, co nám protéká mezi prsty a co nelze uchovat. Právě tak neuchopitelně a nezvratně nám "protekla" událost, na kterou jsme se těšili - náš další třídní sraz zvaný "Čendavo Pivavo".
Počátek byl po dlouho trvajících přípravách stanoven na pátek 18:00 před Strakonickým pivovarem. Většina účastníků se dostavila včas, bohužel byli i tací, kteří si těsně před odjezdem z Prahy zabouchli klíčky od auta uvnitř auta a následné záchranné akce pak (náš) příjezd značně zpozdily. Naštěstí tím byly vyčerpány všechny záporné stránky akce, následovaly již jen krásné zážitky. 
Nebudu popisovat akci podrobně, kdo na akci byl ví a nezapomene, kdo nebyl, tomu by můj popis stejně mnoho neřekl, uvedu chronologicky jen klíčové momenty:
Pohoštění v útrobách pivovaru, exkurze pivovarem (skvělý výklad pana Václava), pití čerstvého piva z tříapůlpintové mosazné holby (chuť i pro pivní laiky naprosto nesrovnatelná s běžně dostupným komerčním pivem), noční přesun do Prášil (velkokapacitní vozidlo řídila Čendova velmi milá a sympatická manželka Jana).